Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 7. 2017

zata

Bude oblačno až zataženo. Denní teploty 17 až 21°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Přehrát/Zastavit Další

 

Czech POINT

 

Dokument o obci Paršovice

obec

Navigace

Obsah

Historie


Kam sahá nejstarší historie obce Paršovice?

Zjistit přesné informace dnes již téměř nelze, ale že zde byla osada už v době předkřesťanské (v 8.-9.století) svědčí nálezy četných pohanských mohyl s popelnicemi, vykopané na pozemcich okolo domu č.p. 3.


První písemná zmínka

o obci se objevuje v listině z roku 1141 (některé sporné prameny uvádí rok 1131), další pak je až z roku 1371, kdy Paršovice a Valšovice koupil od Jana z Dobrotic příslušník významného moravského panského rodu Vok III. z Kravař a tím je připojil k helfštýnskému panství. V majetku panství helfštýnského, později lipenského, zůstaly do roku 1848. Až do roku 1948 pak patřily k panství hranickému.
Podle některých pramenů, avšak nepotvrzených, se považuje za první písemnou zmínku o obci nápis na stříbrném kalichu, který nesl letopočet 1059 a byl zaznamenán ve farním inventáři z roku 1806. Na kalichu byl nápis: “Matai Kostruch, Mikulass Wawra 1059“.
Rodina Kostruchů seděla na dvorstvích č. 10 v Paršovicích a č. 10 v Rakově. Zmíněný kalich byl odevzdán v r. 1811 (státní bankrot)   do říšské mincovny. V poznámce je uvedeno: „bezpochyby nesprávně místo 1559 neb docela 1659, neboť základ Paršovic sotva výše sahá dle jména než do XIII.století“.
 

Název obce

dle autora "Vlastivědy moravské" V. Bartovského se Paršovice  připomínají jako odvozenina jména Bartoloměj -Bartoš, staročesky Pareš, nabízí se tedy vysvětlení názvu jako "obec lidu Bartošova (Parešova)". V pramenech se obec uvádí v roce 1141 jako Parisouicih, v roce 1371 Pareschowicze, 1751 jako Parschowitz, v r. 1872 Parshowitz  a od roku 1881 jako Paršovice.

 

Nejstarší paršovický obecní typář

byl zhotoven v roce 1752, kdy lipenské panství vlastnili Dietrichštejnové, pečetnímu poli dominuje pták Noh (půl orla, půl lva) s dietrichštejnským vinařským nožem v drápech. Pečetní figuru doplňuje jméno osady, provedené v majuskuli - PARSCHOWITZ  - a letopočet 1752.

první obecní typář

  první obecní typář
 


Dominanta obce

je jednoznačně římskokatolický empírový kostel zasvěcený
sv. Markétě, jehož předchůdce se připomíná již v 16.století.
Podle ústního podání nejstarší kostely v tomto kraji byly v Hlinsku, Špičkách a Paršovicích více o historii kostela a farnosti naleznete          v záložce farnost Paršovice
 
 kostel sv.Markétyinterier kostela
 

Poloha obce

Obec leží v  nadmořské výšce 320 m v kraji zvaném "Záhoří". Jeho součástí je na jihu Kelčská pahorkatina, ze severu pak masiv Maleníku.  Od Hranic na Moravě je vzdálena asi 9 km. Páter František Přikryl, kooperátor fary v Soběchlebích, který od r.1891 vydával časopis "Záhorská kronika", hned v prvním čísle popsal tento kraj:

„Od úpatí sv. Hostýna a Javorníka rozkládá se na sever až k  Bečvě pahorkatina, posetá zámožnými osadami a říká se jí Záhoří. Je to předsíň Valašska. Vlastně se nazývají tak osady kolem Soběchleb: Radotín, Lhota, Kladníky, Oprostovice, Bezuchov, Šišma, Hradčany, Pavlovice, Prusínky, Lhota Radkova, Radkovy, Blazice, Žákovice, Sovadina, Mrlínek, Libosváry, Vítonice, Horní Újezd, Loukov, Býškovice, Horní a Dolní Nětčice, Rakov, Paršovice, Valšovice a Opatovice.“ 
 
obec
 


Historie některých budov v obci


První škola
- byla pro celou farnost zřízena roku 1784. Byla to malá dřevěná budova a vyučovalo se zde do roku 1812. Poněvadž nepostačovala počtu žáků, byla na témž místě postavena zase nákladem c.k. náboženského fondu školní budova pod č.p. 32. Roku 1870 vyškolily se Opatovice a roku 1882 Rakov. V roce 1897 bylo rozhodnuto o stavbě nové školy, protože stará budova již nevyhovovala požadavkům doby. Budova měla stát na pozemcích za kostelem, naproti farské zahrady. Roku 1898 se započalo se stavbou a v roce 1899 byla dokončena. Protože se stavěla v jubilejním roce padesátiletého výročí vladaření J.V. císaře Františka Josefa I., dostala název „Jubilejní škola národní císaře Františka Josefa I.“. Starou školu koupila obec za 1.600 zlatých na obecní hostinec.
V roce 1911 byla postavena škola ve Valšovicích a zde zůstali jen žáci z Paršovic. Do roku 1937 byla škola jednotřídní, potom dvoutřídní. V roce 1961 se pro velký počet žáků učilo provizorně i v budově Požární zbrojnice. V letech 1965 - 1966 dochází ke spolupráci se školou v Rakově, v letech 1978 – 1979 i s Opatovicemi. Školní rok 1984–85 je posledním rokem Základní školy v Paršovicích, zůstává zde jedna učebna jako elokovaná třída Základní školy Opatovice, která ale v současné době není využívána.

školní budova  historická fotografie  školní budovy

 

 Hasičská zbrojnice
- výstavba byla zahájena v roce 1954 a v roce 1959 byla dokončena, do dnešní doby již prošla několika dalšími úpravami, nejvýznamnější z nich v roce 1985 až 1990.
 
původní budova hasičárny budova hasičárny po přestavbě
 
Sokolovna
- stavba objektu započata v květnu 1924 na pozemcích paní Kučerové č.p. 10.  Za přispění celé veřejnosti byla 31.5.1925 otevřena. V letech 1941–1945 byla pozastavena činnost Sokola a v tuto dobu došlo k poničení vybavení a prostor sokolovny. V roce 1945 byla provedena oprava sokolovny a 9.6.1946 bylo slavnostní znovuusazení základní desky. Dne 2.8.1951 byl sál zabrán pro skladování obilí, které zde zůstalo do poloviny ledna 1952. Podlaha byla zničena a proto v roce 1954 byla položena na betonový podklad parketová podlaha. V roce 1973 byla budova převedena do majetku JZD „Mír“ Paršovice. V roce 1976 byla přistavěna administrativní budova JZD a v roce 1985 byla dokončena přístavba vývařovny JZD. V roce 1984 byla provedena rekonstrukce výčepu v sokolovně - odizolování zdiva, výměna schodů, výměna obložení stěn, od roku 1990 jsou v sokolovně nová okna.
 
sokolovna
 
Hájovna 
- byla postavena v  roce 1931, za obcí směrem na Lipník, v místě zvaném „ Na krásné vyhlídce“ v současné době je ve správě SLŠ Hranice.
 
 hájovna Na Krásné vyhlídce
 
Budova  Místního národního výboru, dnes Obecní úřad  - byla postavena v roce 1975 na pozemku bývalé farské zahrady.Mimo kanceláře a zasedací místnosti Obecního úřadu, je zde umístěna pošta, knihovna, ordinace praktického lékaře,stomatologická a pediatrická ordinace. V další části budovy je provozovna kadeřnictví.
 
budova obecního úřadu

 

Pošta
- první c.k.poštovní úřad v Paršovicích byl zřízen kolem roku 1880        a kancelář byla umístěna u Kučerů č.p.3. Po 1.světové válce se poštovní úřad přestěhoval ke Klvaňům č.p.20, v roce 1925 byl na poštu zaveden telefon. V roce 1931 byla postavena nová poštovní budova, na místě domku č.p. 42 (Kulička) vedle obecního hostince, nákladem  přes sto tisíc korun, čímž se obec na dlouho zadlužila. Budovu využívala také záložna a později (asi po r.1954) zde byla třída mateřské školy. Mateřská škola a poštovní úřad společně "fungovaly" až do roku 1975, kdy se pošta přestěhovala do víceúčelové budovy Obecního úřadu.
 

v textu nejsou zatím zmíněny všechny budovy tzv. občanské vybavenosti jako např.obchod a budovy zaniklé např. větrný mlýn, "revír", kovárna  atd.
 


Církevní památky v katastru obce


Hřbitov
dříve býval kolem kostela hřbitov pro celou farnost. V roce 1938 byl zbudován nový hřbitov, který slouží pro vesnice Paršovice, Rakov a Valšovice. Hřbitovní řád byl schválen v roce  1939 a  7.7.1946 byl patrem Dr. Stanislavem Zelou hřbitov posvěcen.Uprostřed paršovického hřbitova stojí kříž věnovaný L.P. 1939 Antonínem Hošťálkem z Rakova č.p. 3 a Josefem Hapalou z Valšovic č.p. 10. Od roku 1957 je hřbitov  ve správě obce Paršovice.

     hrbitov


Infrastruktura   
v letech 1902 až  1908 budování silnic, jako první byla postavena silnice k Lipníku nad Bečvou

v roce 1930 zaveden elektrický proud
v roce 1948 obec kanalizována  
v  letech 1979–85 se  postupně upravovaly místní komunikace a chodníky
v padesátých letech  zřízen veřejný rozhlas
v roce 1978 provedena rekonstrukce nízkého napětí v obci včetně úpravy domovních přípojek

ze 70-tých let 20. století máme veřejný vodovod, vybudovaný v rámci skupinového vodovodu Záhoří    


Obecní pozemky
V roce 1930 kupovala obec od velkostatku Antoniety Althanové les o výměře 30 ha 38 arů za 160 tisíc korun. Dnes obec vlastní 43 ha 96 arů lesa, z toho 12 ha 42 arů v k.ú. Valšovice.
 

Obyvatelstvo
Paršovice byly obcí převážně zemědělskou, ale byli zde také krejčí, kramář, krupař, obuvník, řezník, holič, mlékař, podkovář a kovář.


Nejstarší rody
na rodovém majetku, jak je uvedeno v knize „Soudní okres hranický“ z roku 1930 jsou rody Kučerů č.p. 3 (300 let), Gaďourků č.p. 12, Kopřivů č.p. 14, Gadasů, Vývodů (200 let), Vinkralčíků č.p. 16, Lukešů, Navrátilů, Petrů (přes 100 let)


Obecní samospráva

do roku 1980 byla obec Paršovice samostatná. V tomto roce přešla pod MNV Opatovice spolu s obcemi Rakov a Býškovice. Od roku 1990 je z rozhodnutí občanů znovu samostatnou obcí. Odedávna byla součástí Paršovic osada Valšovice, která se k 1.1.1955 stala samostatnou obcí, v současné době je místní částí města Hranice na Moravě.


Spolky působící v obci

obyvatelé se sdružovali v řadě různých spolků, ale řada z nich již během času zanikla :
Katolický spolek          zal. roku 1902
Národní jednota          zal. roku 1909
Spolek Včelařský         zal. roku 1913  
Sokol                        zal. roku 1920  
Orel roku                   zal. roku 1921
Domovina                  zal. roku 1923 
 
v roce 1959 v obci pracovaly tyto spolky
 
  • Osvětová JizbaVýbor žen
  • Sokol
  • Požární ochrana
  • Svazarm
  • SRPŠ
  • ČSM
  • Červený kříž zal.1961 ukončil činnost rok.1997
     

 Politické strany

  • Lidová strana
  • KSČ