Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 3. 2017

obl

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 10 až 14°C. Noční teploty 4 až 0°C.

Přehrát/Zastavit Další

 

Czech POINT

 

Dokument o obci Paršovice

obec

Navigace

Obsah

Z pověstí a kronik


Jantarová stezka

patrně jednaz nejstarších stezek na území Moravy a Česka. Odborníci kladou její průběh do rúzných míst. Uvádí se že v době římské vedla od Baltu (konkrétně od ústí Visly) přes Slezsko, Moravskou bránu, Pomoraví a centrální oblasti Velké Moravy dále do Podunají do Carnunta (u Vídně ) a tam na ni navazovaly další cesty, například  na jih do Aquileie, přístavu v Jaderském moři (u Terstu). Jadranu. Zboží se převáželo na dvou nebo čtyřkolých vozech tažených párem volů. Používány byly i vodní cesty, kde se zboží převáželo na dlabaných lodích - monoxylech. Jantar z baltu se  na jih dostával prokazatelně od doby neolitu do raného středověku. Nelze však vyloučit, že stezka existovala již mnohem dříve.

mapa zde


Paměti ze Záhorské kroniky

milí spoluobčané, od roku 1891 do roku 1950 vycházela na Záhoří " Záhorská kronika", časopis zabývající se historií a současností našeho regionu. Je zajímavé " zalistovat"        v jejich stránkách a dozvědět se z ní o dobách dávno i nedávno minulých. Nabízím Vám malou ukázku a omlouvám se za kvalitu textu - je dána technickým zpracováním . Všechny ročníky Záhorské kroniky naleznete na www.historie.hranet.cz/zk.htm

 

Hlavička Záhorské kroniky 

hlavička Záhorské kroniky


Zpráva z roku 1906 otištěná v Záhorské kronice

O Paršovicích


Povídání o Paršovicích

paměti

 

Plány tří větrných mlýnů -  ve Slavkově z roku 1844 a v Paršovicích z roku 1848

Větrné mlýny sloužily všude tam, kde nebylo dostatek vody pro pohon vodního mlýna, ale kde naopak existovalo nějaké vyvýšené místo či alespoň dostatečně velké prostranství pro pohyb větrů.1 Nejběžnější základní rozdělení větrných mlýnů je na dva typy: dřevěné (tzv. německé či beraní) a zděné (tzv. holandské).2 Výrobci dřevěných větrných mlýnů byli z počátku hlavně jejich majitelé a tesaři a samozřejmě též zedníci v případě zděných. Protože všechny tři mlýny, o kterých pojednává tato informativnístudie, zanikly, uveďme, že nejčastějšími příčinami zániku těchto mlýnů byly požáry, vichřice či zjištění, že poloha není dostatečně větrná. V novější době to pak byl samozřejmě nárůst modernější techniky.

V olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě ve fondu Velkostatek Lipník nad Bečvou se ve dvou fasciklech nacházejí tři plány dřevěných čtyřlopatkových mlýnů z let 1844–1848. Dva plány jsou jednoduché a obsahují jen nárys a půdorys, třetí je zajímavější, neboť obsahuje také řezy a zakreslení základového kříže se vzpěrami        a otočným sloupem. Žádný z těchto mlýnů podle všeho není doposud v literatuře podchycen a shodou okolností je pravděpodobně všechny zničila vichřice v roce 1868.

V Paršovicích je v literatuře uváděn větrný mlýn, který stával u čísla 55. Tento mlýn byl podle nápisu na trámu snad zhotoven v roce 1792, opraven byl kolem roku 1808 a do Paršovic byl převezen někdy kolem roku 1875 z Hluzova. Přesto se nejedná o jediný větrný mlýn, který v obci stával. Dochovala se totiž smlouva na zřízení a provozování (viz příloha) a plán větrného mlýna, postaveného v Paršovicích po roce 1848. Zřídil jej mlynář Ferdinand Krečmer, který žil podle matriky na čísle 41. Dle plánů měl mlýn následující rozměry – výška cca 12,2 m a čtvercový půdorys o straně cca 5,7 m. Lopatky měly délku cca 6 m a trámy křídel vytvářely při pohybu kruh o průměru cca 15,3 m.

Mlýn byl postaven na obecní půdě u cesty směrem k Opatovicím a obci posléze snad   i patřil. Mlynář Krečmer v žádosti k postavení mlýna uvedl, že je v místě i okolních vesnicích nedostatečné množství mlýnů a poloha je pro větrný mlýn příhodná. Podle údaje z komisionálního ohledání na místě je zřejmé, že se také nejednalo o novostavbu, ale o přesunutí větrného mlýna, který měl Ferdinand Krečmer zbudovaný u Veselíčka. O větrném mlýnu dále víme, že jeho staviteli a prvnímu mlynáři se 3. července 1851 na čísle 41 narodil syn Vincenc a je uvedeno, že Ferdinand Krečmer je synem Karla Krečmera, mlynáře v Slatině u Nového Jičína.18 Od roku 1853 je ale k číslu 41 uveden domkař Karel Gaďourek a v matrice se objevují další větrní mlynáři až od roku 1859 do roku 1872. Tentokráte to bylo na čísle 30 či 33 a jmenovali se Anton Peterskovský a Jan Gadaš. V roce 1872 byl Jan Gadaš zapsán jako „majitel povětrňáka“. Otázkou je, zda posledně zmiňovaný již nemlynařil na mlýně uváděném později k číslu 55. Jak již bylo uvedeno, všechny tři mlýny snad zanikly při vichřici, která se prohnala Moravskou bránou v roce 1868. V případě mlýnů ve Slavkově to ale mohlo být tím, že byly soukromé. Jejich majitelé již snad ve stáří neměli snahu a síly větrné mlýny udržovat. Ať tak či tak, dochované plány jsou unikátním dokladem podoby a existence těchto tří větrných mlýnů, které vznikly prakticky ve stejné době na malém území. Přesto se na nich nacházejí drobné rozdíly ve tvaru střechy či velikosti a délce lopatek.


Příloha:

(jedná se o původní překlad pachtovní smlouvy z němčiny do češtiny, a proto

je uveden v původním znění)

Pacht Contract,

který paršovská obec pod níže psaným datum stranyvá vystavění větrového
mlejna a kontraktníkem Ferdinandem Krečmerem mlynářem z důležitých
příčin, které se tejto obci tejkají, následujícím způsobem:
Předně: usnesla se nadřečená obec z tej příčiny, ponivadž na vše strany od 
tej potřebnosti mlejna přes dvě hodiny cesty nejen vzdálená, nýbrž ji tím podobné záhubu nepříležitostí cesty k tomu náchylné povzbuzuje. Dle všeobecného
ohledu nynějších časů vidí se tato obec v takovej potřebnosti, že 
bez takovej věci dýle se obejíti netroufá.
2hé Vynalézá ten jmenovaný mlynář při nadřečenej obci tej strany k Opatovskej
obci strany ležící površí, na kterej takový mlýn ze všech stran panujícím
větrem stalé mletí a tuto obec vystavě všemi ju zaopatřiť.

3ti K takovému vystavení propachtuje obec tomu na 4/8 země tomuto mlynářovi
v ceně ročního platu 6 rýnských konv. měny, kdežto taková cena je
pro obec užitečná býti se zdá.

4té Nastupující kontraktník Ferdinand Krečmer tento určitý roční plat nejen pro sebe, nýbrž ji taky pro potomky bez všeho odporučení a pořádně
v intabulaci a vyznamenání z gruntovní knihy a poddaností jemu kontraktníku
do cela prosi.

Weiskirchen den 6ten May 1848

Ferdinand Krečmer, pachtýř, Václav Kopřivník, rychtář, Anton Sehnal, úřední, František Vinkralčík, pudmistr, Antonín Navrátil, soused, František Kučera, soused

zde ke stažení


Zdroj informací: 

BURIAN, Václav: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 1965; BURIAN,

Václav: Poznámky k vývoji větrných mlýnů. Olomouc 1966; SEDLMEIER, Anton:

Windmühlen im Kuhländchen und im Odergebirge. Auspurg 2002; POSPÍŠIL,

Arnošt: Mlýny a mlynáři ve staletích. Holešov 2004, větrné mlýny s. 128–135 ;

HANÁK, František: Větrné mlýny v širším okolí Přerova včera a dnes. In: Sborník

SOkA v Přerově. Přerov 2002, s. 53–64.

 

Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc (ZAOpO), fond Velkostatek (Vs) Lipník

nad Bečvou, karton 1774, signatura 33/2, inv. č. 3705, živelní pohromy.

6 ZAOpO, fond Vs Lipník nad Bečvou, karton 663, signatura 635, inv. č. 2057 – Zřizování

a provoz větrných mlýnů