Historie

Vítejte na stránkách TJ Sokol Paršovice

Založení TJ Sokol v Paršovicích

Na podnět učitele zdejší obecné školy pana Karla Rýpara a místního občana   pana Josefa Navrátila, krejčího z Paršovic č.p. 36, byla dne 15. srpna 1920 založena Tělocvičná jednota Sokol Paršovice a okolí. Členové této nově založené tělocvičné jednoty se řadili z obcí Paršovice, Opatovice, Rakova a Valšovic. Tělocvičná jednota čítala při svém založení na 151 členů, z toho 111 mužů a 40 žen. Do čela této jednoty byl zvolen starostou pan Antonín Číhal, tesařský mistr z Paršovic č.p, 63.

Nadšení a zájem o sokolskou myšlenku byl velký a tak brzy po založení bylo přikročeno ke stavbě nové budovy sloužící k aktivní činnosti sokolské jednoty. Velkou obětavostí a značným úsilím všech členů i příznivců Sokola byla již v roce 1925 slavnostně otevřena  nová Sokolovna v Paršovicích. Pozemek na stavbu budovy i přilehlého sportoviště darovala bez jakékoliv úplaty členka paní Josefa Kuřerová, rolnice z Paršovic č. p. 10. Rovněž tak veškeré práce provoznické při dopravě stavebního materiálu jakož i práce zednické, tesařské a práce pomocné, byly provedeny členy Sokola zdarma. Celá budova byla tak dostavěna nákladem 280 000 Kčs. Podstatnou část nákladu tvořil úvěr, který však díky bohaté činnosti a dobrému hospodaření jednoty byl postupně umořen.

Tělocvičná jednota Sokol Paršovice a okolí, jak zněl její původní název, patřla organizačně do okrsku Hranice Středomoravské župy Kratochvílovy v Přerově. Současně se založením Sokola v Paršovicích byla založena i Jednota čsl. Orla Rakov - Paršovice. Obě tyto organizace mající stejná poslání i cíl, t.j. výchovu mládeže k tělesné zdatnosti i činnosti kultůry, si od svých počátků velmi silně snažily konkurovat o náklonost a vliv široké veřejnosti. Poměrně silná a vlivná členská základna sokolské jednoty si zásluhou své bohaté sportovní i tělovýchovné činnosti získala velmi vlivnou přízeň svého okolí a čestně obstála ve svém poslání i rovnocenné konkurenci. Kladem vždy byla pravidelná sportovní a tělocvičná činnost, završena společným vystoupením na veřejnosti. Tradiční veřejná cvičení se tak stávala svátkem i chloubou celé sokolské sportovní veřejnosti.

Vývojem nové doby zájem o tělovýchovu značně upadl a tělovýchova i sport se stávají záležitostí více ziskovou než zájmovou. Je třeba jen doufat, že budoucnost dozná lepších zítřků a tělovýchova u naší mládeže, hlavně na vesnicích, se projeví k lepšímu.