Příroda okolo nás

V okolí se nachází řada zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.

, jako poslední výběžek Karpat je sse zvedá severozápadně nad obcí Paršoviceoučástí Podbeskydské pahorkatiny, která má dalších sedm podcelků. Kromě Maleníku obklopují Moravskoslezské Beskydy Kelčská pahorkatina, Třinecká brázda, Těšínská pahorkatina, Frenštátská brázda, Příborská pahorkatina a nejvyšší Štramberská vrchovina s Ondřejníkem i Skalkou.Od Nízkého jeseníku je oddělený Moravskou bránou. Jedná se náhorní planinu s jezírkem, pasekami, posedy a vysílačem, který je zřetelně vidět již z Moravské brány.

pohled na masiv Maleníku

Přírodní rezervace Bukoveček

se nachází na severovýchodním úbočí vrcholku Maleník . Území bylo vyhlášeno přírodní rezervací 30.7.1962, zaujímá rozlohu 34,61 ha a je v nadmořské výšce 350 - 460 m. Rezervaci tvoří pozůstatky původního přirozeného bukového lesa. Buky doplňuje lípa malolistá a habr obecný. Kolem východního okraje přírodní rezervace vede zelená turistická značka a kolem severního okraje modrá turistická značka.

Přírodní rezervace Dvorčák

se nachází na jihovýchodním úpatí vrcholku Maleník. Rezervace se rozkládá v údolí tvořeném Dolnonětčickým potokem na rozloze 16,73 ha v nadmořské výšce 366 m.. Území bylo vyhlášeno přírodní rezervací Dvorčák 30.7.1962. Přírodní rezervaci Dvorčák tvoří přirozený smíšený les, s bohatým bylinným zastoupením v podrostu pod stromy. Oblast přírodní rezervace je také významným hnízdištěm ptáků.

Paršovské rybníky

jedná se o dvě vodní nádrže na okraji přírodní rezervace Dvorčák,nacházejí se v blízkosti obce a jsou užívány Školním polesí Valšovice k chovu ryb.

dolní rybník horní rybník

jarní pulci

Maleník, 479 m n.m.- nejvyšší bod paršovského katastru

Valšovická jezírka

Tvoří je soustava malých vodních nádrží. Nacházejí se na dvou katastrech, začínají na potoku Krkavec v k. ú. Paršovice a pokračují přes k.ú.Valšovice. V blízkosti obce Valšovice tvoří lesní rybník s romantickým altánem. Jsou součástí Školního polesí SLŠ Hranice ve Valšovicích.

Moravská brána - "Porta Moravica"

tímto 65km dlouhým a 4-9km širokým úvalem s mírně zvlněným povrchem vedla slavná Jantarová stezka od Baltu do Římské říše. Moravskou bránou procházely již tlupy lovců mamutů, stejnou roli hrála při vpádu Tatarů, Švédů a Uhrů. Procházely zde vojska Jana Sobieskeho r. 1683 na pomoc Vídni, za Marie Terezie pluky Bedřicha Velikého, ruská vojska Suvorova a Kutuzova. Prchaly tudy i zbytky napoleonských vojsk po porážce u Moskvy r.1812, i armády fašistů v poslední válce. Jedná se tedy o prastarou vojenskou a obchodní cestu od východu na západ i od severu na jih, lemovanou na severu Oderskými vrchy, na jihu pak Podbeskydskou pahorkatinou.

Moravská brána mezi Přerovem a Hranicemi je typickým příkladem kerného poklesu. Vznikla asi před 17 miliony let poklesem dílčí kry mezi Oderskými vrchy na jedné straně a krou Maleníku na straně druhé, které spolu do té doby tvořily východní okraj Čekého masivu. Zlomy vznikly jako důsledek horotvorného tlaku, jimž působily od východu se vrásnící Karpaty na Český masiv. Není proto náhodou, že směr Moravské brány je totožný například se směrem karpatských hřebenů v Hostýnských vrších nebo Beskydech. Hluboká sníženina byla vzápětí zaplavena mořem asi na milion let. Za tu dobu bylo "dno" zanešeno pískem, jíly a štěrky a došlo ještě k většímu propadu původního dna. Největší zjištěná nánosová vrstva byla navrtána u Prosenic a dosahuje hloubky až 900 m. Pohyby ker zemské kůry, které zapříčinily vznik Moravské brány, však zdaleka neustaly. Ještě dnes se kra Maleníku posunuje na jihovýchod a mírně se zvedá. Rychlost pohybu činí až 1 cm za rok a patří k největším v celé České republice.

čerpáno z publikace: Moravská brána očima geologa,Martin Janoška,1998 Olomouc