Obec Paršovice
Paršovice 98
753 55 Paršovice
IČO: 00636461
DIČ: CZ00636461
Datová schránka: r6xbi2i
Webové stránky se upravují. Omluvte prosím případné nedostatky.
se nacházejí pod svahem Zbrašovského vrchu na levém břehu řeky Bečvy, nedaleko lázeňské kolonády v Teplicích nad Bečvou. Jejich jméno je odvozeno od původního názvu obce Zbrašov, který se od roku 1959 zachoval jen jako název místní části obce Teplice nad Bečvou. Tento jedinečný jeskynní systém vznikl povrchovými vodami sestupujícími po puklinách a rozpouštějícími okolní vápencovou horninu, také tomu přispěly teplé uhličité kyselky vystupující z neznámých hloubek zemské kůry. Jedná se o tzv. hydrotermální krasový proces.
Unikátní výzdobu tvoří především keříčkovité agregáty bílého minerálu aragonitu a různé typy tzv. hydrotermálních sintrů - např. štíhlé kužele zvané gejzírové stalagmity nebo kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. V jeskyních se zachovalo tehdejší klima. V nejníže položených prostorách se udržuje hladina plynného oxidu uhličitého a vytváří plynová jezera. V podzemí se tak projevuje doznívání dávných hydrotermálních procesů. Teplota plynu při vývěrech se pohybuje okolo 22,5 °C. Tím ohřívá ovzduší v jeskyních na teplotu 14 °C. Díky tomu jsou tyto jeskyně nejteplejší v celé České republice.
Jejich objev započal v zimě roku 1912, kdy se v místním lomu Na Baránce po odlámání bloku vápence objevila úzká puklina, z níž začal do mrazivého vzduchu vystupovat mohutný sloup teplé páry.
Bratři Josef a Čeněk Chromí z obce Zbrašova se pustili do rozšířené pukliny a po vysilujícím vyklizení suti se jim podařilo počátkem roku 1913 proniknout 43 metrů hlubokým komínem do největšího prostoru jeskyně, kterou pojmenovali Jurikův dóm. Odtud pak objevili prakticky celý dnes známý jeskynní systém, a zásadní měrou se rovněž zasloužili o jeho zpřístupnění veřejnosti v roce 1926. Systematickým průzkumem a prolongací nezpřístupněných částí jeskynní se od roku 1991 zabývají členové Základní organizace České speleologické společnosti Aragonit. V současnosti je zmapováno celkem asi 900 metrů chodeb. V roce 2005 byla prohlídková trasa zrekonstruována tak, aby se vchod a východ z jeskyní nacházel na stejném místě.
více informací najdete zde
na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka se nachází nejhlubší propast České republiky zvaná Hranická propast. Její hloubka po měření z roku 1995 činí 274,5 metrů. Ačkoliv byla Hranická propast několikrát zkoumána potápěči i automatickými sondami, její přesná hloubka zůstává dodnes velkou záhadou. Podle posledního měření z roku 1995 činí 274,5 metrů - 69,5 m k hladině a 205 m pod hladinou. Ovšem ani speciální belgický robot Hyball, který výzkum prováděl, dna nedosáhl. Podle odhadů speleologů a geologů může být hloubka dokonce až 800 metrů.
Propast vznikla pravděpodobně propadem jeskynních stropů. Na dně suché části je jezírko naplněné kyselkou s vysokým obsahem oxidu uhličitého, který tvoří nad hladinou vody až 30 centimetrovou vrstvu.
Potápěči, kteří se vydali do hlubin jeskyně pod jezírkem, získali krásné záběry krápníkové výzdoby, především tzv. gejzírových krápníků, což jsou krápníky s tvare sopky a kráterem, ze kterého tryskala minerální voda v dobách největší vulkanické aktivity.
Od propasti je také krásný výhled na okolní krajinu – Hostýn, Kelečsk javorník a Beskydy.
více informací najdete zde
leží v prostoru Moravské brány převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m n. m. Tato část Moravské brány se nazývá Bečevská brána, ze severu je lemována Oderskými vrchy, z jihu Podbeskydskou pahorkatinou. Dnešní Hranice s necelými dvaceti tisícími obyvateli jsou významnou silniční a železniční křižovatkou na trati Přerov-Ostrava s odbočkou na Valašské Meziříčí a Slovensko.
Místo, kde se Hranice nachází, bylo už od pravěku důležitým bodem, kde se střetávali cesty a stezky vedoucí z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy. Poprvé jsou Hranice zmiňovány již v roce 1169. O kolonizaci tohoto místa se zřejmě zasloužil benediktinský mnich Jurik. Prvními majiteli panství se později stali premonstráti z Hradiska u Olomouce. V roce 1276 byly Hranice povýšeny na město. V první polovině 15. století přešlo město do vlastnictví pánů z Cimburka, kteří jej roku 1499 prodali pánům z Pernštejna. V té době zaznamenaly Hranice svůj největší rozkvět.
K nejvýznamnějším památkám Hranic patří zámek, na jehož místě byla původně vystavěna tvrz poprvé připomínaná roku 1398. Páni z Cimburka ji přestavěli kamenný hrad. Ten nechal Jan Kropáč z Nevědomí přebudovat na trojkřídlý dvoupatrový zámek v renesančním stylu. V letech 1997-1999 byl zámek rekonstruován a dnes patří k nejkrásnějším pozdně renesančním památkám na Moravě.
Druhá polovina 16. a začátek 17. století přinesla časté střídání majitelů, kteří se ale zasloužili o výstavbu renesančního zámku. V roce 1611 se do města začíná stěhovat početná židovská komunita, která zde později vybudovala synagogu a zachován zůstal také židovský hřbitov. Po bitvě na Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a darováno olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi. V průběhu 18. a 19. století bylo do Hranic přeloženo mnoho správních institucí, například c.k. krajský úřad z Přerova nebo okresní hejtmanství. Od 50. let 20. století dochází ve městě k rozvoji průmyslu. Byla zde vybudována hlavně strojírenská továrna Sigma a hranická cementárna. Centrum Hranic bylo roku 1992 vyhlášeno památkovou zónou.
více informací naleznete zde
Město Lipník nad Bečvou leží v samém srdci Moravské brány. Z jedné strany tuto prastarou obchodní stezku lemují Hostýnské vrchy, ze strany druhé Oderské vrchy. Údolím Moravské brány protéká řeka Bečva. V minulosti tudy procházela důležitá obchodní cesta, zvaná Jantarová stezka. První písemná zmínka o Lipníku nad Bečvou pochází z r. 1238, samotné město je ale nepochybně starší. Od roku 1989 je Lipník nad Bečvou městskou památkovou rezervací (v Olomouckém kraji jsou pouze dvě památkové rezervace: Olomouc a Lipník). Nachází se zde více než 100 památkově chráněných objektů - informace čerpány z webu města, více infomací najdete zde
Hora Hostýn s kostelem Nanebevzetí Panny Marie je jedním z dvou nejvýznamnějších moravských poutních míst. Podle tradice kapli na tomto místě nechali postavit sv. Cyril a Metoděj v 9. století. Mariánská tradice Hostýna sahá do období po mongolském vpádu. Podle tradice Mongolové odtáhli z našeho území právě s pomocí Panny Marie.Více informací naleznete zde
Kontakty na OÚ:
telefon: +420 581 621 152
e-mail: ou@obecparsovice.cz
datová schránka: r6xbi2i
Michaela Hegarová - starostka
mobil: +420 602 514 349
e-mail: starosta@obecparsovice.cz
Svátek má Věra
Zítra má svátek Štefan, Sára