Zajímavosti

Zvuková pohlednice z Paršovic

vysílána Českým rozhlasem Olomouc v pátek 4.května 2012, můžete si ji poslechnout zde

Význam modřínu opadavého pro lesní hospodářství ČR

Jiří Šindelář, Josef Frýdl, Petr Novotný

Modřín opadavý se v ČR vyskytuje jako dřevina původní (autochtonní) v geograficky omezené části Moravy a Slezska. Jedná se o tzv. sudetský ekotyp, označovaný také někdy jako jesenický nebo slezský. S ohledem na pozitivní výsledky výzkumu se jeho pěstování doporučuje a realizuje nejen v ČR, ale i v některých dalších evropských zemích.

Areál sudetského ekotypu modřínu opadavého

Areál přirozeného rozšíření sudetského modřínu je vymezen v oblastech Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, částečně i Drahanské vrchoviny. Vycházíme-li z přírodních lesních oblastí (PLO), které jsou dnes základnou pro zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a pro rajonizaci reprodukčního materiálu lesních dřevin, pak areál zaujímá části PLO 27 – Hrubý Jeseník (nižší polohy ve východní části), 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku, 29 – Nízký Jeseník, 31 – Českomoravské mezihoří a 32 – Slezská nížina (hlavně Osoblažsko, okolí Opavy). Převážnou část areálu tvoří tedy zvlněná plošina Nízkého Jeseníku a část předhoří Hrubého Jeseníku. Jde o komplexy větších či menších částí několika správ LČR, s. p. (Bruntál, Janovice u Rýmařova, Jeseník, Karlovice, Město Albrechtice, Opava, Ruda nad Moravou) a dále některých dalších lesních majetků.Klimatické a stanovištní podmínky areálu rozšíření sudetského modřínu lze charakterizovat jako přechod mezi oceánickým a kontinentálním podnebím na jedné straně a jako přechodné klima nížin a hor na straně druhé. Průměr ročních teplot se pohybuje v mezích 5,8 oC (Heřmanovice) až 8,5 oC (Oskava), délka vegetační doby kolísá v intervalu 135 až 167 dnů a roční úhrn srážek mezi 609 mm (Krnov) až 978 mm (Heřmanovice). Geologický podklad areálu tvoří hlavně paleozoické horniny, břidlice, droby, pomístně sprašové hlíny, diabasy, ojediněle i efuze čediče. Vzniklé půdy lze typologicky charakterizovat jako mezotrofní a oligotrofní kambizemě. Převládají soubory lesních typů řady živné, částečně oglejené a kyselé.

Výskyt modřínu v ČR mimo areál původního rozšíření

Umělými kulturami byly původní sudetské i introdukované alpské provenience modřínu zhruba od 18. století ve značném rozsahu rozšiřovány po celém území ČR, takže dnes je tato dřevina zastoupena téměř ve všech zalesněných oblastech. Zkušenosti s pěstováním sudetského modřínu mimo areál původního rozšíření se ukázaly jako dobré. Dílčí populace introdukovaných alpských modřínů se však až na výjimky neosvědčily jak v produkci, tak i z hlediska zdravotního stavu a do současnosti ze značné části lesních porostů ČR ustoupily. Z řady lokalit ČR mimo původní areál modřínu jsou známy cenné místní populace, charakteristické vysokou objemovou produkcí, jakostí, stabilitou a velmi dobrým zdravotním stavem, které se během posledních dvou století, případně i delšího období, adaptovaly na místní podmínky prostředí. Modřín se zde v mnohých případech úspěšně přirozeně obnovuje, často spontánně, jen s malým přispěním vhodných pěstebních opatření. Pokud se na lokalitách vyskytuje ve smíšených porostech na větších plochách, můžeme dnes hovořit již o určitých vyhraněných kulturních populacích (např. tzv. modřín křivoklátský, hrotovický, adamovský, z oblasti školního polesí Valšovice lesnické školy v Hranicích pak modřín paršovický, dále tzv. modřín světlovský z nižších poloh Bílých Karpat aj.). Velmi kvalitní modříny se však vyskytují i na řadě dalších lokalit, v jižních Čechách např. na území lesních správ LČR Pelhřimov, Jindřichův Hradec aj. V řadě případů není primární původ těchto hodnotných populací znám. Potomstva některých zmíněných významných alochtonních populací jsou zastoupena společně s původním materiálem i na výzkumných provenienčních a ověřovacích plochách.

- jedná se pouze o úryvek  článku publikovaného v odborném časopise Lesnická práce

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného záměru MZe 0002070202 “Šlechtění lesních dřevin a záchrana genových zdrojů cenných a ohrožených populací, včetně využití biotechnologických postupů, metod molekulární biologie a poznatků lesního semenářství v lesním hospodářství

autoři příspěvku

Ing. Jiří Šindelář, CSc., Ing. Josef Frýdl, CSc., Ing. Petr Novotný, VÚLHM Jíloviště-Strnady

Co se děje na kře Maleníku?

Pohyby ker zemské kůry, které zapříčinily vznik Moravské brány,  zdaleka neustaly. Ještě dnes se kra Maleníku posunuje na jihovýchod a mírně se zvedá. Rychlost pohybu činí až 1 cm za rok a patří k největším v celé České republice.